V posledních letech se stále častěji mluví o psychických problémech dětí a mladých lidí. Přibývá případů šikany, kyberšikany, sebepoškozování, úzkostí, depresí i problémů v rodinách. Mnoho dětí a studentů však stále neví, kam se mohou obrátit ve chvíli, kdy mají strach, cítí se sami nebo nezvládají náročnou životní situaci. Právě proto je velmi důležité, aby je školy i rodiče učili, že požádat o pomoc není ostuda, ale projev odvahy.
Krizové centrum J. J. Pestalozziho dlouhodobě oslovuje základní a střední školy ve Svitavách i okolí s nabídkou interaktivních besed a programů zaměřených na psychické zdraví, krizovou pomoc a bezpečí dětí. Ne všechny školy v okolí však tuto možnost zatím využívají. V době, kdy mezi mladými lidmi přibývá psychických problémů, šikany i pocitů osamělosti, je přitom podobná prevence důležitější než kdy dříve. V letošním roce jsme uskutečnili zatím 6 setkání s žáky Gymnázia, obchodní akademie a jazykové školy Svitavy, Integrované střední školy v Moravské Třebové a ZŠ a MŠ náměstí Míru ve Svitavách.
Základem je prevence
Prevence přímo ve školách má velký význam. Pokud se děti již na základní škole dozvědí, co krizové centrum dělá, jak funguje a že se na něj mohou obrátit i kvůli „menším“ problémům, zvyšuje se pravděpodobnost, že pomoc skutečně vyhledají. Důležité je také opakovaně připomínat konkrétní kontakty a vysvětlovat, že krizové centrum není určeno jen pro dospělé, ale také pro děti a mládež. Pomoc je bezplatná, diskrétní a v případě potřeby také anonymní.
Dnešní děti často čelí problémům, které dřívější generace v takové míře neznaly. Sociální sítě vytvářejí tlak na výkon a dokonalost, objevují se konflikty mezi vrstevníky, psychické vyčerpání nebo pocit osamělosti. Některé děti se bojí svěřit rodičům nebo učitelům, jiné mají pocit, že jejich trápení není dost důležité. Přitom právě včasná pomoc může zabránit vážnějším psychickým problémům.
Velmi důležitá je také schopnost pomoci druhým. Děti a studenti často jako první poznají, že jejich spolužák nebo kamarád prožívá psychické potíže. Mohou si všimnout uzavřenosti, změny chování, smutku nebo náznaků sebepoškozování. Pokud znají kontakt na krizové centrum, mohou pomoci nejen sobě, ale i svému okolí. Někdy právě obyčejná informace o tom, kam zavolat nebo kam přijít, může zachránit zdraví nebo dokonce život.
Společnost dnes potřebuje nejen vzdělané děti, ale také děti, které vědí, že v těžkých chvílích nejsou samy. Otevřená komunikace o psychickém zdraví a dostupné pomoci může výrazně přispět k prevenci tragických situací, které se mezi mladými lidmi stále častěji objevují. Informace o krizových centrech by proto měly být běžnou součástí školní prevence i každodenního života.
Mgr. Irena Valtová
vedoucí KC Svitavy