V dnešní době máme na vše nějaké seznam, registry, aplikace či programy. Po jedné konkrétní zkušenosti jsem zapátrala, jak je to vlastně s registry dlužníků, které jsou vedeny různými společnostmi nebo i státními institucemi. Je totiž třeba rozlišovat registry, jejich záznamy, obsahy, cíle a zřizovatele.
Základní dělení registrů
Podle důvěryhodnosti:
- Registr dlužníků (www.registrdluzniku.cz) – je veden na základě oficiálních zdrojů dat, která mohou být v některých případech i zpoplatněna, což upravuje vyhláška č. 329/2008 Sb.
- Centrální registr dlužníků – tento není oficiálním registrem, a proto není radno spoléhat na obsah takového registru.
Podle obsahu:
- Negativní záznam – jde o sdělení, že dlužník řádně nesplácí, jak bylo dohodnuto ve smlouvě, a tudíž dluží svému věřiteli.
- Pozitivní záznam – dlužník má sjednanou smlouvu o úvěru, zápůjčce či hypotéku a toto vše řádně splácí (jde o tzv. bonitu klienta).
Podle názvu:
- CRÚ – Centrální registr úvěrů, který provozuje Česká národní banka a jde o jeden z největších registrů v České republice
- SOLUS – Sdružení na ochranu leasingů a úvěrů spotřebitelům; jedná se o zájmové sdružení, nikoli o státní instituci, jehož členy jsou banky, nebankovní společnosti, telekomunikační operátoři, distributoři energií atd. Účelem zřízení bylo zamezení předlužování spotřebitelů.
- BRKI – Bankovní registr klientských informací, slouží pro výměnu informací mezi bankami a obsahuje záznamy o bankovních úvěrových závazcích a nepovolených debetech.
- NRKI – Nebankovní registr klientských informací, slouží pro zjištění bonity klienty, jeho důvěryhodnosti, např. na základě jeho platební morálky.
- ISIR – Insolvenční rejstřík, byl zřízen na základě zákona č. 182/2006 Sb. a obsahuje záznamy o dlužnících v úpadku a jejich insolvenčních řízeních (oddlužení).
Podle lhůt pro výmaz:
- SOLUS – 3 roky od splacení pohledávky (u telekomunikačních operátorů a distributorů energií pouze 1 rok)
- NRKI – 4 roky od splacení pohledávky
- BRKI – 4 roky od splacení pohledávky (zde nelze podat žádost o výmaz)
- ISIR – 5 let po skončení insolvenčního řízení dle ustanovení § 425 insolvenčního zákona
Důvodem pro kontrolu registru dlužníků je nejčastěji zamítnutí žádosti o půjčku, hypotéku či leasing. Když si fyzická osoba zažádá o půjčku a banka ji neposkytne, protože má záznam v některém z registru dlužníků, začíná pátrání. Buď žadatel ví, že má nějaké závazky, anebo se dozví, že má nějaké závazky. Zde mohou nastat dvě situace – žadatel je skutečně v prodlení s hrazením svých závazků anebo se již dříve pokusil o sjednání půjčky, hypotéky, leasingu, avšak s negativním výsledkem. Bohužel v registru je již veden s tímto záznamem.
Jak nastalou situaci řešit?
Způsobů je několik. Ten nejlepší je vše zaplatit. Dalším způsobem je začít komunikovat s věřiteli a řešit situaci buď splátkovým kalendářem či oddlužením. Pokud již dotyčný předchozí kroky učinil, je třeba ještě odstranit záznam z registru, a to žádostí o písemné potvrzení o bezdlužnosti u věřitele s odvoláním souhlasu se zpracováním osobních údajů dlužníka a poté žádost o odstranění záznamu v registru. Většina úkonů spojených s registrem může být zpoplatněna.
Zdá se Vám to složité? Pak neváhejte kontaktovat naše pracovníky, kteří Vám ochotně se vším poradí a pomohou.
Mgr. Soňa Hochová
právnička KC Svitavy
Ke stažení:
Žádost o vymazání z registru dlužníků (.docx, 23 kB)
Zdroje:
www.zlatakoruna.info
www.exekuceinfo.cz
www.exekucniregistr.cz
www.moneta.cz
www.bezpoplatku.eu
www.vpujcky.cz