Podpořte nás Navigace Search Facebook

Psychosociální minivýcvik 4: Co potřebuji vědět o asertivní komunikaci

/ Aktuality / Centrum J. J. Pestalozziho

Asertivita je přímé a přiměřené vyjadřování vlastních myšlenek či pocitů, aniž bychom přitom porušovali práva vlastní a druhých lidí a nesnižovali jejich důstojnost. Asertivita je zaměřena především na hledání příčin a těžkostí – na možnosti řešení: JAK, nikoliv PROČ? V asertivním chování není úspěch za každou cenu vždy tím nejdůležitějším – jde o dobrý pocit z dohody.

Asertivita učí spontánním reakcím, přiměřenému projevu emocí, dávání najevo svých přání a požadavků. Učí vyjádřit vlastní stanovisko, nebát se oponovat jak za použití argumentů, tak i neustálým setrváním na svém, pokud je argumentace zbytečná nebo není na místě. Učí, jak prosadit svůj oprávněný požadavek či říkat „ne“ na nepřijatelné nároky, aniž by tím byl druhý dotčen. Cvičí postupy vyrovnání se s (oprávněnou i neoprávněnou) kritikou i vlastními chybami. Učí umění požádat druhého o laskavost bez pocitů trapnosti, učí kompromisu.  

Konstruktivní kritika

Pravidla:

  • Konkrétní stručný a jasný popis problematické situace.
  • Pojmenování emocí – jaké emoce daná situace vyvolává.
  • Konkrétní vyjádření toho, co chci, co potřebuji jinak.
  • Vyvození pozitivních, či negativních důsledků.

Konstruktivní kritika je popisná, bez projevu emocí a výčitek. Důležitou zásadou je „být laskavý k člověku, ale přísný k situaci, která se nám nelíbí“.

 

Mgr. Lenka Svobodová
vedoucí KC Chrudim