Jihlavské listy otiskly obsáhlý, zajímavý rozhovor Terezou Vágnerovou, vedoucí Krizového centra v Jihlavě. Přinášíme zde náhled článku a poté odkaz na jeho dokončení.
Naším typickým klientem je dnes dívka nebo kluk ve věku 13, 14, 15 let, který má problém jít do školy, protože trpí silnými úzkostmi, říká vedoucí Krizového centra v Jihlavě Tereza Vágnerová.
Nyní máte asi hodně práce, protože v podstatě celý svět prochází krizí. Dva roky jsme čelili pandemii covid-19, pak přišla ruská agrese na Ukrajině a s ní spojená energetická krize. Kolik máte aktuálně klientů?
Za sedm let, co v Jihlavě působíme, bylo u nás už přes dva tisíce lidí. Když jsme v roce 2016 začínali, tak jsme měli asi 160 klientů za rok. Za loňský rok jsme jich měli 432. Takže ten nárůst je velký. Hodně skokový nárůst byl právě za covidu.
Období covidu bylo těžké pro všechny. Podle statistik rostlo domácí násilí, lidé trpěli psychickými problémy, rozpadaly se i dlouholeté partnerské vztahy, které by se za normálních okolností možná ani nerozpadly…Jak se to u vás projevilo?
Pocítili jsme to především v nárůstu počtu klientů, zejména pak dětí. Počty dětí s různými psychickými obtížemi stále rostou. Pro tyto děti bohužel chybí služby, což je ale problém celé ČR. Úplně ta čísla spočítaná nemám, ale počet dětských klientů se nám určitě zdvojnásobil.
S čím nejčastěji za vámi děti chodily?
Těch témat je víc. Co jsme však vnímali, tak děti proticovidová opatření zpočátku kvitovaly, měly radost, že nemusí do školy. Později však ta radost vymizela, na děti dopadla sociální izolace. Některé z nich si hledaly sociální vazby jinak. Některé chodily častěji ven a trávily čas nějak aktivněji. Pro zdravý dětský vývoj je kontakt s vrstevníky důležitý. Řada dětí se však postupně uzavírala do sebe a začaly narůstat psychické obtíže s tím spojené.
» celý rozhovor s Terezou Vágnerovou zde
