Podpořte nás Navigace Search Facebook

Jak pomoci dětem přečkat dobu koronavirovou?

/ Aktuality / Centrum J. J. Pestalozziho

Izolace, kterou s sebou pandemie koronaviru a s ní spojená omezení přinesla, je pro naše děti, stejně jako pro nás, tíživá. Vztahy s vrstevníky jsou pro děti velmi důležité, jde totiž o vztahy, které jsou založeny na jejich vlastní volbě, dobrovolnosti a rovnocennosti. Možnost být v kontaktu se svými přáteli je důležitá pro jejich zdravý psychický vývoj. Děti se v interakci s druhými učí rozvíjet sociální dovednosti, regulovat své emoce, formuje se jejich identita a je podporována sebejistota. Hra a interakce s vrstevníky jim také pomáhá vyrovnávat se se stresem.

Děti v dětských domovech mají kvůli koronaviru omezený pohyb, on-line školu musí zvládat s jedním dospělým ve skupinách po osmi žácích (ilustrační foto). | Foto: Shutterstock.comPokud nemohou trávit čas se svými přáteli, cítí se často osamoceně, a to zejména tehdy, kdy situace trvá delší dobu. To u rodičů a pečovatelů nutně vzbuzuje otázku, jak mohou dětem tuto divnou “dobu koronavirovou” pomoci přečkat? Inspirovat se můžete v následujících řádcích.

1) O tématu si s dítětem povídejte. Nebojte se zeptat, zda-li a jak moc mu kamarádi chybí. Ptejte se, kdo mu chybí nejvíce a proč. Mluvte spolu o tom, jací jeho kamarádi jsou, co se mu na nich líbí nebo naopak nelíbí, koho považuje za dobrého kamaráda a čím je mu blízký. Můžete pak společně namalovat portrét jeho kamaráda, vymodelovat ho, vytvořit karikaturu se zvýrazněním pro dítě významných vlastností kamaráda apod. Dovolíte tak dítěti “být” chvíli se svým kamarádem.

2) Pomoci může také to, když dítěti řeknete, jak se cítíte vy sami, když nemůžete být v obvyklém kontaktu se svými přáteli a jak situaci řešíte.

3) Pomozte mu pojmenovat jeho pocity, možná se cítí smutný nebo osamocený a neví, jak svůj pocit pojmenovat a sdělit.

4) Navrhněte dítěti, že může své pocity sdílet se svými kamarády. Pomozte mu formulovat jeho pocity a realizovat kontakt. Zejména menší a stydlivější děti mohou mít problém s vlastní formulací pocitů a inicializací kontaktu.

5) Pokud je to možné, pomozte dítěti zůstat v kontaktu s kamarády alespoň online pomocí videohovoru nebo telefonátu. Je to alternativa, která sice osobní kontakt nenahradí, ale je stále lepší, než úplná izolace. Důležitá není ani tak délka hovorů, jako možnost být spolu často. Ačkoli se vám to může zdát zvláštní, dovolte dítěti, aby s kamarádem sdílelo online např. oběd, hru, pohádku nebo jinou pro oba důležitou událost. Nechte je, aby si společně zacvičili nebo zatancovali na oblíbenou písničku, pouštěli si ukázky oblíbené hudby a videí. Sdílení radostí všedního dne může být pro děti významné.

6) Navrhněte dětem možnost zavedení pravidelných “online setkání” s kamarádem, na které se může těšit. U menších nebo stydlivějších dětí můžete zkusit zkontaktovat rodiče kamaráda a domluvit se na možnostech online setkávání.

7) Věnujte dítěti i svůj vlastní čas, využijte ho pro společnou aktivitu, nebo prosté sdílení, například společným poslechem hudby, kterou dítě běžně poslouchá s kamarády nebo díváním se na jejich oblíbený film. Kamaráda tím sice dítěti nenahradíte, pomůžete mu ale zůstat v kontaktu s “jejich” kamarádským světem.

8) Dbejte na psychickou pohodu všech členů domácnosti. Pozitivní atmosféra doma, kde děti nyní tráví většinu svého času, je při zvládání zátěže vždy velmi důležitá. Schopnost dítěte zvládat obtížné situace závisí i na jeho vlastní psychické pohodě. K té můžete výrazně přispět, pokud i vy budete dbát na svou psychohygienu a přispívat k pohodové rodinné atmosféře.

PhDr. Pavlína Hlaváčová
psycholog, KBT terapeut