Ve své praxi se často setkáváme s rodiči, kteří se rozcházejí a někteří z nich se nás ptají, jak to mají říct dětem. Někdy také chtějí, abychom to jejich dětem řekli my u nás v krizovém centru. To je ale něco, co od nás rodiče nemohou očekávat, jelikož by to pro děti mohlo být zraňující a mohla by být narušena důvěra. A také nemůžeme přebírat za rodiče jejich odpovědnost.
Rozpad rodiny je náročná situace pro celou rodinu a není jednoduché o ní s dětmi mluvit. Je však velmi důležité a zásadní, aby děti porozuměly tomu, co se to u nich doma právě děje. Každé dítě, malé i velké, potřebuje jasné a citlivé vysvětlení rodinné situace. Je špatné ze strany rodičů předpokládat, že to pochopí nějak samo. Když budou rodiče s dětmi citlivě o situaci mluvit a budou jim v průběhu jejich rozchodu oporou, mohou jim pomoci rozpad rodiny dobře zpracovat.
Velmi důležité je, aby se děti cítily v bezpečí, protože to je něco, co bývá v rámci rozpadu rodiny silně narušeno, a to změnou pravidel, vztahů. Další důležitou věcí je, aby rodiče děti ujistili o tom, že oni nejsou důvodem jejich rozchodu, že se na jejich vztahu k nim nic nemění, že je mají stále rádi a mohou se na ně spolehnout.
Co je důležité, když se rodiče chystají říci dětem o rozchodu?
- Je důležité, aby to bylo již opravdu konečné rozhodnutí rodičů, že se skutečně rozcházejí.
- Vhodné je, aby rodiče byli u rozhovoru s dětmi oba společně.
- Rodiče by si měli najít dostatek času, klidu a vhodné místo, kde se dítě/děti cítí bezpečně. Není vhodné takové sdělení oznamovat během nějaké příjemné události – oslava, dovolená.
- Sdělit to takovým způsobem – jazykem, aby tomu rozumělo nejmladší z dětí, pokud je dětí v rodině více. Starší děti se pak mohou doptat.
- Nechat dětem prostor pro otázky a emoce (např. projevení strachu, smutku, vzteku, pláče) a ujistit je o tom, že je v pořádku, co cítí.
- Neodbývat děti, pokud o situaci budou chtít znovu mluvit. Někdo to má nastaveno tak, že se ptá rovnou, někdo jiný ale až později.
- Vysvětlit dětem, co se bude dít, k jakým změnám dojde – např. stěhování, péče, škola, kroužky. Sdělit také, co zůstane stejné. Děti mohou být zapojeny do některých rozhodnutí, pokud je možné jim vyhovět.
Děti se nejčastěji ptají na praktické věci:
- „Kde bude bydlet pes/kočka/králík?“
- „Uvidím babičku/dědu?“
- „Kdo mě bude vozit na fotbal/keramiku/volejbal/do hudebky?“
Rodiče by měli odpovídat trpělivě a upřímně. Pokud něco neví, je potřeba říci: „To ještě přesně nevíme, ale jakmile to vyřešíme, hned ti to řekneme.“ Je potřeba se připravit na to, že tento rozhovor není jednorázová záležitost. Děti se budou opakovaně ptát na stejné věci, dokud si neukotví novou realitu v hlavě.
Děti mají právo na vztah s oběma rodiči
Rodiče by měli pamatovat na to, že děti mají právo na to mít vztah s oběma rodiči, proto není vhodné před dětmi kritizovat nebo zesměšňovat druhého rodiče. Nepotřebují znát viníka a ani důvod rozchodu. Není vhodné dětem sdělovat závažné věci mezi rodiči, které by děti mohly zbytečně zranit a narušit vztah s druhým rodičem.
Pokud rodiče sami prožívají silné emoce, je vhodné nehledat podporu u dětí, ale obrátit se na dospělé, ať už někoho z rodiny nebo své přátelé. Není důvod se bát obrátit v těchto náročných životních situacích také na odborníky.
Z naší strany apelujeme také na to, aby se rodiče pokusili domluvit na všech věcech týkajících se jejich rozchodu a nastavení péče o děti. Nedělali si z dětí svá rukojmí a nestavěli je do svého konfliktu. To, jak rodiče zvládnou svůj rozchod, zásadně ovlivňuje psychické zdraví dětí.
Pokud řešíte tuto náročnou životní situaci a nevíte si rady, nebojte se nás kontaktovat, jsme tu pro vás.
Mgr. Sabina Hortlíková
vedoucí KC Žamberk