V roce 2021 poskytovali pracovníci Domu na půl cesty Havlíčkův Brod odbornou pomoc mladým dospělým, kterým se samostatný start do života po odchodu z ústavu či nefunkční rodiny úplně nezdařil.
Služba podpořila celkem 15 uživatelů (konkrétně 8 žen, 6 mužů a 1 novorozeně). O poskytování služby projevilo zájem celkem 39 osob. Pracovníci poskytli uživatelům celkem 2141 kontaktů a 1872 služeb.
Služba byla poskytnuta uživatelům, u kterých byl průměrný věk 19 let. Jednalo se tedy o velmi mladé, dospívající jedince. Do Domu na půl cesty přišli z dětských domovů, výchovných ústavů, z nefunkční rodiny, z věznice a také z ulice. Společné pro ně bylo to, že se dostali do situace, kterou nedokázali řešit bez další odborné pomoci.
Metody a formy práce byly přizpůsobeny specifickým potřebám a možnostem jednotlivých uživatelů.
Jedna uživatelka byla podpořena ve studiu, které následně úspěšně dokončila složením závěrečné zkoušky a získala výuční list.
Mladému páru bylo poskytnuto zázemí, poradenství a za podpory pracovníků se připravovali na narození dítěte a následnou péči o něj.
Uživatelům byla poskytnuta pomoc, při hledání a udržení zaměstnání, pomoc při jednání na úřadech (např. při vyřizování občanského průkazu, rodného listu, podání žádostí o dávky), při řešení dluhů a zvyšování finanční gramotnosti.
Uživatelům bylo nepřetržitě poskytováno ubytování ve dvou plně vybavených bytech o velikosti 3 + 1 v běžné bytové zástavbě v centru města. Každodenní ověření kultury bydlení vedlo uživatele ke správnému zajištění chodu domácnosti a také k vlastní soběstačnosti. Díky poskytnuté pomoci se uživatelé zdokonalovali při řešení běžných i náročných situací. Učili se s nimi pracovat a adekvátně na ně reagovat.
Nezbytným předpokladem pro úspěch byl hlavně zájem uživatelů svoji nepříznivou situaci řešit, jejich aktivní přístup a dodržování dohodnutých pravidel mezi uživatelem a pracovníky. Snahou pracovníků bylo podporovat motivaci uživatelů a setrvání v jejich úsilí.
Při hodnocení tohoto roku je také nutné zmínit, že z důvodu pandemie a přijatých opatření byl život v Domě na půl cesty jiný, než jak jsme zvyklý z předchozích let. Nemohli jsme se scházet na skupinových aktivitách, byl omezen chod dílny ručních prací, uživatelé byli omezeni při vydání zákazu návštěv na bytech. Také jsme u uživatelů zaznamenali strach z nemoci a nejistotu, jak budou vypadat následující dny ve škole, v zaměstnání, u lékařů. Právě v těchto chvílích bylo důležité, že se mohli kdykoliv na pracovníky DPC obrátit a své pocity sdílet nebo požádat o radu. To platí i pro letošní rok.
Zdeněk Dostál
vedoucí Domu na půl cesty