ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder), neboli porucha pozornosti s hyperaktivitou, je neurovývojová porucha, která se obvykle projevuje v dětství, může ale přetrvávat do dospělosti. Tato porucha ovlivňuje schopnost dítěte zaměřit a udržet pozornost, soustředit se a regulovat svou aktivitu úměrně situaci.
Děti s ADHD se projevují neklidně, nesoustředěně. Jsou neustále v pohybu, mají problém vydržet sedět na místě. Neustále mluví, mají problém vydržet čekat. Často zapomínají úkoly nebo ztrácí věci. Mají problém s organizací úkolů, udržením řádu. Jsou náchylní k úrazům a nehodám. Reagují impulsivně, rychle, nedomýšlejí následky. Na své okolí působí dojmem, že jsou neposlušní, nevychovaní. Pro své vychovatele jsou často nároční, v případě nevhodného přístupu se jeví jako nezvladatelní.
I proto je porucha ADHD často chybně považována za poruchu chování. Problém je však v nezralosti a nerovnoměrném vývoji CNS. Problémy v chování pak často vznikají právě na základě nevhodného přístupu. Tato porucha přináší do života dítěte samo o sobě řadu výzev. Vhodným přístupem a podporou však lze dosáhnout rozvoje plného potenciálu dítěte.
Přesto, že každé dítě je jedinečné a vyžaduje odlišný přístup, naplnění těchto základních potřeb by mělo být prioritou:
- Struktura a rutina
Děti s ADHD mají problém se zaměřením a udržením pozornosti. Pravidelný harmonogram a jasně strukturované rutinní činnosti jim přináší jistotu a navyšují jejich schopnost přizpůsobení. - Podpora a povzbuzení
Děti s ADHD se často cítí nepochopení a zažívají frustraci. Povzbuzení jak od rodičů, tak učitelů a vrstevníků hraje klíčovou roli pro zdravé sebevědomí a emocionální růst. - Jednoduché instrukce a přímočará komunikace
Pro děti s ADHD je velmi náročné (až nemožné) zpracovávat velké množství informací najednou. Jednoduché instrukce, zadávání úkolů postupně, stručná a jasná sdělení pomohou dítěti minimalizovat zmatky a zvýší pravděpodobnost toho, že dítě dokáže splnit zadaný úkol. - Umožnění pohybu, vybití energie
Díky fyzické aktivitě, např. zařazením krátké přestávky na pohyb, mohou děti lépe uvolnit přebytečnou energii, což vede ke zlepšení jejich schopnosti soustředit se a dokončit úkol. - Individuální podpora ve škole
Nároky školy mohou být pro děti s ADHD velmi náročné. Neúspěch pak vede ke snížení motivace pro školní práci a stává se tak pro dítě zdrojem frustrace. Individualizace výuky např. rozšířením časového limitu pro zadaný úkol nebo alternativní zadání úkolu, pak může těmto negativním důsledkům zamezit. - Empatie, porozumění, pochopení
I přesto, že pro okolí může být chování dětí s ADHD náročné, je nezbytné, aby dospělí, se kterými se dítě dostává do kontaktu, projevovali porozumění a jednali empaticky. Empatický a chápající přístup namísto odsuzování umožňuje dětem cítit, že jsou přijímané a respektované. - Podpora emocionální regulace
Děti s ADHD často jednají impulzivně a potýkají se s velkými výkyvy nálad. Proto je nutné, aby jim dospělí pomohli osvojit si některé strategie pro regulaci emocí a chování, jako je např. hluboké dýchání, tzv. stop techniky, nebo jednoduché mindfulness techniky. Tak budou schopni lépe zvládat každodenní výzvy. - Otevřená a partnerská komunikace mezi rodinou a školou
Otevřená komunikace bez obviňování pomáhá identifikovat potřeby a případné obavy dítěte a zároveň vytváří prostor pro sdílení informací, ale i strategií vedení a podpory. - Přijetí a láska
To nejdůležitější nakonec! Tak jako všechny děti, i děti s ADHD potřebují cítit, že jsou milované a přijímané. Bez přijetí a lásky by se děti nemohly zdravě rozvíjet a růst.
Zajištěním těchto základních potřeb můžeme dětem s ADHD poskytnout pevný základ pro rozvoj jejich potenciálu a úspěšný budoucí život.
PhDr. Pavlína Hlaváčová
psycholog KC Chrudim