Do Krizového centra přichází nejen páry, které řeší rozvod, péči o děti nebo majetkové vyrovnání, ale také ty, které chtějí svůj vztah udržet, pracovat na něm, opečovat ho. Jedním ze způsobů, jak párům pomoci, je pracovat s nimi pomocí metod terapie zaměřené na emoce.
O co jde?
Klíčovým pojmem v této teorii je pojem „citová vazba“. Citová vazba charakterizuje způsob, jakým vytváříme a prožíváme vztahy s ostatními lidmi (např. to, zda druhým důvěřujeme, zda se s nimi cítíme v bezpečí, zda nám nedělá potíž s druhými navázat kontakt, zda cítíme, že jsme hodni lásky). Citovou vazbou („attachmentem“) se zabýval již psychoanalityk John Bolbwy, který společně s dalšími kolegy pozoroval, zkoumal a popsal vazbu mezi matkou a dítětem. Za pomoci výzkumu, který uskutečnil s jeho kolegyní Mary Ainsworthovou, bylo identifikováno několik typů citové vazby. Tato teorie se postupně začala rozšiřovat na další vztahy, včetně partnerských, kterými se zabývala i Sue Johnson. Na podkladě teorie citové vazby rozvíjela a nadále rozvíjí na emoce zaměřenou párovou terapii.
Partneři na terapie chodí s různými potížemi – od problémů v komunikaci, přes sexuální problémy, až po hádky a nevěry, důležité je to, co se děje pod povrchem, co se děje na úrovni vazby. Páry, které se nachází v krizi, totiž ztratily citové spojení se svým partnerem, oddálily se od sebe. To každému z nich přináší velké ohrožení, na které mohou reagovat různými způsoby, např. stažením se, naléháním na partnera, rezignací. Partneři se těmito reakcemi, které se zpravidla opakují, dostávají do vzorce chování, jinými slovy začarovaného kruhu, a čím dál víc se od sebe oddalují, čím dál víc se jejich vazba stává nebezpečnou, a oni si nerozumí, cítí se nepochopení, neustále se hádají, vyčítají si a prožívají plno negativních emocí a bolesti.
Co s tím může udělat na emoce zaměřená terapie?
Možná si říkáte, jak to tedy ve skutečnosti vypadá, když přijedete na takovou terapii. Pokud terapeut či psycholog využívá ve své práci tuto metodu, budete se zaměřovat na to, jakou vazbu ke svému partnerovi máte, společně hovořit o tom, kde se vzala, proč právě tuto vazbu máte tendenci s ostaními vytvářet. Budete společně mapovat vzorce, do kterých se kvůli ztrátě či ohrožení citového spojení s partnerem dostáváte (např. typický je vzorec „najít padoucha“, ve kterém partneři hledají, kdo za to může). Psycholog vám pomůže rozklíčovat, co tento vzorec způsobuje a společně budete hledat, jak se z něj vymanit. V rámci terapie budete hovořit hlavně o hlubších emocích, které ve vás chování a prožívání partnera vyvolává. Budete se dívat do vlastního nitra a zároveň poslouchat nejhlubší prožitky toho druhého. Budete společně hledat svá bolavá místa a objevovat bolavá místa druhého partnera a vašeho vztahu. Tímto společným sdílením a odhalením vlastní zranitelnosti se postupně budete s partnerem sbližovat a budete se učit, jak vaši citovou vazbu učinit, co nejvíce bezpečnou, aby vám v ní oběma bylo dobře.
Podstoupit párovou terapii není snadné, ale pokud vytrváte na této náročné cestě, dostane se vám obrovské odměny v podobě příblížení se k partnerovi bez toho, aniž byste se museli schovávat, prožívat strach, úzkost, bezmoc, frustraci, pocity odmítnutí či izolaci. Konečným výsledkem by měla být bezpečná a stabilní citová vazba, která se nerozpadne při prvním zafoukání větru a ve které se budete 
cítit svému partnerovi blízko, budete mu plně důvěřovat, budete se mu moci otevřít se svými niternými pocity a myšlenkami beze strachu ze zranění a zároveň budete umět svému partnerovi naslouchat.
Pokud byste se rádi dozvěděli o této terapii více či byste si rádi některé prvky vyzkoušeli, potom doporučuji k četbě knihu “Držme se pevně” od Sue Johnson. Nebo se můžete objednat k nám do Krizového centra ve Svitavách, kde si společně můžeme o vaší situaci popovídat. A prosím pamatujte na to, že vztahy mají smysl a vyplatí se o ně pečovat.
Mgr. Eva Sitová
psycholožka KC Svitavy
Zdroje:
Johnson, S. E. (2018). Držme se pevně: párová terapie zaměřená na emoce. Praha: Portál.
Workshop: Terapie zaměřená na emoce pod vedením Simony Herb, PhD.