Centrum J. J. Pestalozziho podporuji již několik let a to tak, že jsem si nastavila konkrétní částku, kterou posílám každý měsíc, protože takto mi to dává největší smysl a je to něco s čím mohou pravidelně počítat.
Znám také lidi, kteří v centru pracují a mají mou plnou důvěru a nesmírně si jejich práce vážím. Když jsem si vybírala, koho podpořit, hodně jsem řešila, že se velmi často podporují děti, ale už se moc neřeší, co s nimi bude dál. A jelikož pracuji pro Pragulic, tak vím, jaký je život lidí na ulici a jaké životní příběhy vedou k tomu, že lidé na ulici končí.
Jako největší přínos centra vidím, že může zmenšit riziko, že lidé, kteří jsou na hraně ulice, tam neskončí. A je už vlastně jedno, jestli důvodem je dětství v dětském domově a následná neschopnost se zařadit do normálního života či násilí v rodině, závislosti či nějaká mezní událost v životě člověka. Díky Centru je možné zmírnit dopady těchto okolností, podat pomocnou ruku a zařadit rizikové skupiny zpět do “normálního” života. A to je skvělé jak z celospolečenského a ekonomického hlediska, tak hlavně z toho lidského. Držím palce v dalším fungování a přeji mnoho dalších pravidelných podporovatelů.