Sociální sítě dnes patří k běžné součásti života většiny z nás. Nabízejí možnost být v kontaktu s přáteli, rychle získávat informace a inspirovat se. Jejich vliv na naše duševní zdraví je ale dvojsečný. Stejně jako mohou posilovat pocit propojení, mohou také přinášet úzkost, srovnávání a stres.
Jedním z největších úskalí je tendence porovnávat se s tím, co vidíme na obrazovce. Sociální sítě jsou plné „upravených“ verzí životů druhých, a tak snadno získáme pocit, že nejsme dost úspěšní, šťastní či zajímaví.
Dalším častým problémem je narušení spánku. Dlouhé scrollování do noci a modré světlo z displeje mohou významně snižovat kvalitu odpočinku. Nezanedbatelný je i fenomén FOMO, tedy strachu z toho, že nám něco unikne. Časté kontrolování telefonu pak vytváří pocit neklidu a odvádí naši pozornost od přítomného okamžiku.
Významnou roli hraje i takzvaný dopaminový efekt. Každé upozornění, nový lajk či komentář aktivují v mozku systém odměny, který uvolňuje dopamin – látku spojenou s pocitem radosti a motivace. Tento mechanismus funguje podobně jako u hazardních her: nikdy přesně nevíme, kdy přijde „odměna“, a proto jsme vedeni k tomu, abychom telefon kontrolovali znovu a znovu. To může vést k návykovému chování a postupnému zkracování schopnosti soustředit se.
Výzkumy ukazují, že zdravá míra používání sociálních sítí se liší podle věku:
- Děti do dvanácti let by se jim měly vyhýbat a trávit čas v bezpečném prostředí rodiny či s vrstevníky mimo online svět.
- U dospívajících je vhodné držet se jedné až max. dvou hodin denně a zároveň vést otevřený dialog o obsahu, který sledují.
- Dospělí by měli usilovat o to, aby jejich čas na sítích nepřekračoval tři hodiny denně – a hlavně aby měli kontrolu nad tím, zda jim přinášejí užitek, nebo spíše berou energii a zhoršují náladu.
- Pro seniory mohou být sítě vhodným prostředkem proti pocitu osamělosti, ale i zde je dobré myslet na vyváženost s offline aktivitami.
Jak sociální sítě používat zdravě?
Dobré je nastavit si časové limity a nevstupovat na ně hned po probuzení. Vypnutí notifikací pomáhá udržet soustředění a vyhnout se neustálému rozptylování. Velký přínos má i digitální „detox“ – třeba jeden den v týdnu bez sociálních sítí. A pokud jde o obsah, který sledujeme, je vhodné obklopit se účty, které nás inspirují a motivují, a omezit ty, které vyvolávají nepříjemné pocity.
Sociální sítě jsou nástrojem, se kterým můžeme pracovat ve svůj prospěch, pokud k nim přistupujeme vědomě a s mírou. Rovnováha mezi online a offline světem je tím, co nám pomůže chránit a posilovat naši duševní pohodu.
Shrnutí
- Sociální sítě mohou podporovat propojení, ale i zvyšovat úzkost, stres a pocit srovnávání.
- Dopaminový efekt z notifikací vede k návykovému chování podobnému hazardním hrám.
- Děti do 12 let: sociální sítě nejsou vhodné.
Teenageři: maximálně 1–2 hodiny denně, s dohledem a dialogem.
Dospělí: ideálně méně než 3 hodiny denně, s důrazem na vědomé používání.
Senioři: mohou podporovat sociální kontakt, ale je důležitá rovnováha s offline aktivitami. - Praktické tipy: nastavit časové limity, vypnout notifikace, nezačínat den na mobilu, zkoušet digitální detox, sledovat pouze inspirativní obsah.
Mgr. Pavel Marčík
psychoterapeut KC Žamberk
Zdroj:
Prohlašuji, že jsem využil ChatGPT za účelem inspirace. Po použití tohoto nástroje autor provedl kontrolu obsahu a přebírá za něj plnou zodpovědnost.
K tvorbě obrázků byl využit ChatGPT.