Dokumentární film „Ta druhá“, který je k vidění v kinech od 20. března, na příběhu maturantky prozkoumává fenomén skleněných dětí. Uveden bude také na různých místech republiky v rámci festivalu filmů Jeden svět s lidskoprávní tematikou.
Glass child neboli skleněné dítě je v zahraničí používaný pojem označující zpravidla zdravé sourozence dětí, které potřebují stálou pozornost rodičů (mentální nebo fyzický handicap, duševní poruchy, autismus, chronická onemocnění, závislost na návykových látkách, zapojení do nelegálních aktivit). Sklo symbolizuje, že potřeby zdravých sourozenců jsou přehlíženy a tak se cítí mnohdy sami a často si připadají průhledné, takřka neviditelné.
Skleněné děti zažívají i tlak od širší rodiny. Prarodiče jim třeba vytýkají momenty, kdy chtějí jít za zábavou. Očekávají, že budou k dispozici sourozenci a rodičům. Také ve škole se učitelky na skleněné děti obracejí s problémy týkajícími se chování jejich sourozence a ti pak často mají pocity viny a zodpovědnosti. Snaží se být bezproblémoví ve škole a nechtějí si říct o pomoc. Naučí se tak nedávat své potřeby najevo.
Pro skleněné děti jsou důležité i drobnosti jako je pozornost, pochvala. Rodiče ale na ně často nemají prostor, protože musí řešit péči o druhé potřebné dítě a také často finanční problémy.
statistika
Český statistický úřad roku 2018 uvedl, že lidí se zdravotním handicapem do 65 let žije v Česku více než 600 tisíc. Zhruba 80 % z nich má sourozence. Podle údajů agentury Behavio je v Česku více než 840 tisíc lidí, jejichž sourozenec má handicap.
Více než dvě třetiny účastníků má zájem o podporu individuální terapií. Cítí psychickou a emocionální zátěž.
- 70 % pociťuje nadměrnou odpovědnost
- 32 % má poruchy spánku
- 21 % poruchy příjmu potravy
60 % dotazovaných se aktivně podílí na péči o svého sourozence a tato péče je považována za časově náročnou (78 %) a psychicky náročnou (85 %). Celkem 47 % respondentů cítí žárlivost vůči sourozenci, 43 % pocity bezvýznamnosti, 39 % tíhne k perfekcionismu, 45 % zažívá pocity osamělosti.
Podvědomě si kladou na srdce, že se o sourozence postarají, až rodiče nebudou moci. Až 74 % cítí odpovědnost postarat se o sourozence v budoucnu a v této souvislosti 53 % vnímá očekávání od rodičů, že převezmou péči o sourozence. Strach z budoucnosti vyjadřuje 60 % respondentů.
Výzkum z roku 2024, který iniciovali tvůrci dokumentu „Ta druhá“ a jenž vznikl pod záštitou Katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a organizace Nautis se 418 respondenty ukazuje, že tři pětiny skleněných dětí zažívají úzkost, 34 % deprese a 24 % jich má sebevražedné myšlenky.
PhDr. Michaela Pachelová, Ph.D.
etopedka KC Žamberk