Na začátek si dovolím nabídnout malé cvičení. Máte karafu vody a před sebou pět žíznivých hostů, pět prázdných skleniček. Jak vodu rozdělíte?
Občas toto zadání dávám klientům, kteří mají obtíže se svojí sebehodnotou. Oni totiž karafu nechají většinou prázdnou, neboť vše rozlijí druhým. Na sebe zapomínají, důležité přeci je, že jsou spokojení druzí. Setkávám se s názorem, že pokud se někdo stará primárně o sebe, chová se sobecky. Často slýchávali takovou větu v dětství doma i ve škole. Díky tomu pak společně mluvíme o tenké, ale zásadní hranici mezi sobectvím a zdravou sebeláskou. Pochopení tohoto rozdílu bývá klíčové pro jejich vztahy s druhými a vůbec pro celkovou životní spokojenost.
Co je sobectví?
Sobectví je postoj, kdy člověk sleduje výhradně své vlastní zájmy, a to často na úkor druhých. Sobecký člověk vnímá ostatní lidi jako prostředek k dosažení svých cílů. Nejde mu o vzájemnost, empatii ani o blaho druhých. U mě však tvrdí, že to s druhými myslí dobře a dělá vše v jejich zájmu. Typickými znaky sobectví jsou:
- Absence empatie: Sobecký člověk se nedokáže vžít do pocitů a potřeb druhých.
- Manipulace: Používá lidi a situace, aby získal, co chce, bez ohledu na následky pro ostatní.
- Minimální ochota dávat: Očekává, že dostane, ale sám není ochoten dávat.
- Vztahy jako nástroj: Vztahy s lidmi udržuje jen proto, že z nich má nějaký prospěch.
Sobectví vede k izolaci a osamělosti, protože nikdo nechce být s někým, kdo myslí jen na sebe. Naopak, zdravá sebeláska posiluje naše vztahy. Když jsme plní energie a spokojení sami se sebou, máme co nabídnout i ostatním.
Co je zdravá sebeláska?
Zdravá sebeláska znamená, že si uvědomujete svou vlastní hodnotu a potřeby. Je to stav, kdy se o sebe staráte, nastavujete si hranice a dáváte se na první místo, aniž byste ubližovali druhým. Člověk se zdravou sebeláskou rozumí tomu, že aby mohl být dobrým partnerem, rodičem nebo přítelem, musí mít nejdříve on sám vnitřní klid a dostatek energie.
Mít se rád znamená mimojiné:
- Péče o sebe: Zahrnuje jak fyzickou (spánek, jídlo, cvičení), tak psychickou péči (umět odpočívat, mít své koníčky, najít si čas o samotě).
- Nastavování hranic: Umí říct „NE“, když je to potřeba. Chránit si svůj čas a energii.
- Respekt k sobě i k druhým: Uvědomění si, že naše potřeby jsou důležité, stejně jako potřeby druhých.
- Schopnost dávat: Kdo má dostatek vnitřní energie, je schopen se nezištně podělit s ostatními. Abychom mohli něco dávat druhým, musíme mít nejdříve dostatek sami pro sebe.
Péče o sebe sama tedy není sobecký akt, ale akt nezbytnosti, díky kterému budeme mít dostatek energie a lásky pro všechny, na kterých nám záleží.
Pamatujte, že nemůžete nalévat z prázdné karafy.
Péče o sebe není luxus, je to nezbytnost pro šťastný a naplněný život. A pokud se naučíte mít rád a respektovat sami sebe, bude pro vás mnohem snazší projevovat lásku a respekt i k ostatním.
Mgr. Milan Štorek
terapeut KC Chrudim
Zdroj: obrázky jsou vytvořeny prostřednictvím Google Gemini