Změna, zdánlivě jednoduché slovo. V životě člověka je často spojeno s úzkostí v rámci vývoje – opustíme staré, známý a především bezpečný mód fungování, abychom udělali krok do neznáma, který nám přinese nové obzory a zkušenosti, ale je zároveň ohrožující (např. když se malé dítě učí chodit). Pro klienty přicházejících do terapie je změna často obtížná, ale pro jednu specifickou skupinu jde o obzvlášť těžký úkol.
V rámci práce s určitým typem klientů se v průběhu času ukáže, že v rámci svého života často cítí jako bezmocní a vnímají sami sebe jako někoho, komu je neustále ubližováno, a jehož situace se jeví jako bezvýchodná – jsou v roli oběti. Tu můžeme charakterizovat několika rysy:
- Pocit bezmoci
Klient může věřit, že nemá kontrolu nad svým životem nebo nad tím, co se mu děje. - Externalizace
Klient často hledá příčiny svých problémů mimo sebe a může obviňovat ostatní nebo okolnosti za svou situaci. - Vztah k utrpení
Klient se může cítit přitahován k utrpení, protože v něm nachází určitý význam. - Závislost na soucitu
Klient má potřebu získat soucit a pozornost od okolí jako potvrzení vlastní hodnoty.
Role oběti často vyplývá z negativních zkušeností, kdy se člověk cítil opakovaně bezmocný nebo zraněný. Může jít o traumatické zážitky z dětství, ztrátu blízké osoby, dlouhodobý stres nebo násilí nebo kombinace výše zmíněného. Postoj se pak stane obranným mechanismem proti dalšímu zklamání nebo bolesti, ale na druhou stranu klienta často udržuje v cyklu stagnace a pocitu bezvýchodnosti.
Jaké jsou tedy klíčové cíle, když pracujeme s takovýmto typem klientů?
- Uvědomění si role oběti
Klient musí nejprve rozpoznat a pochopit, že si roli oběti osvojil. Je to první krok v cestě za změnou. - Rozvíjení pocitu kontroly
Klienta vést k tomu, aby pociťoval větší kontrolu nad svým životem. Učil se, že může ovlivňovat situace, ve kterých se nachází a nacházel způsoby, jak reagovat i na situace, které jsou mimo jeho kontrolu. - Posilování odpovědnosti
Naučit klienta přebírat zodpovědnost za své myšlenky, emoce a reakce, namísto připisování viny druhým nebo vnějším okolnostem. - Práce na sebelásce a sebepřijetí
Role oběti často vychází z hlubokého pocitu méněcennosti nebo nedostatku sebedůvěry. Její posilování a přijímání sebe sama jako silného jedince je jedním z důležitých bodů terapie. - Práce s minulými traumaty
Traumatické zážitky, které často k roli oběti vedou, můžou být v terapii citlivě zpracovány.
Vysvobození z role oběti je tedy možné, ale vyžaduje postupný, trpělivý proces a ochotu klienta nahlédnout do svých vnitřních prožitků a uvědomit si své vlastní zdroje síly.
PhDr. Vít Petrů
psycholog KC Žamberk