V únoru probíhá již devátý ročník tradiční kampaně Suchej únor, která pomáhá široké veřejnosti prověřit její vztah k alkoholu a změnit zaběhlé návyky. Loňského ročníku se podle průzkumů zúčastnilo až 9 % dospělé populace.
I v našich službách se občas potkáme s klienty, kteří osobně nebo ve svém okolí řeší problém s alkoholem. Postoj naší společnosti k alkoholu je dlouhodobě benevolentní, i když jsou známé negativní zdravotní dopady nadměrného pití. Akce „Suchej únor“ nám proto přijde sympatická a mohla by pomoci k větší osvětě.
V Česku se za hranicí rizikového pití pohybuje přes 1 milion lidí. “Poslední srovnávací studie Světové zdravotnické organizace (2018) nás ve spotřebě alkoholu na hlavu zařadila na třetí místo na světě. Průměrný Čech podle této studie vypije 14,4 litrů čistého lihu za rok. Poměr ve spotřebě mezi muži a ženami zůstává zhruba 4:1, to je 23,2 litrů u mužů a 6,1 litrů u žen. Společenské náklady nadměrného pití se u nás odhadují na více než 56 miliard Kč ročně,” komentuje situaci v ČR PhDr. Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví.
,,Sucháč“ se nesnaží z lidí udělat abstinenty. Nebojuje ani za zákaz alkoholu jako takového. Cílem je pozitivní osvěta o tématu a osobní zkušenost každého z nás – dát si od alkoholu na chvíli pauzu. To nám totiž dokáže udělat dost dobře fyzicky i psychicky. Pozitivní kampaň ale také reaguje na skutečný problém. Alkohol je každodenním společníkem našich životů, opojný nápoj plný radosti i droga, ve které se rozpustila nejedna dobrá duše. A právě díky kampani „Suchej únor“ ve společnosti víc a víc rezonuje otázka: Proč vlastně pijeme? Šest lidí z deseti má ve své blízkosti někoho, kdo v souboji s alkoholem tahá za kratší konec. „Sucháčem“ tak promlouváme k sobě, ale i k lidem okolo nás.
„Ovládáme my alkohol, nebo alkohol ovládá nás?″
Letošní ročník bude probíhat v rámci proti-pandemických opatření. Jejich vliv spojený se změnami v konzumaci alkoholu se zatím stále zkoumá, ale podle dosavadních studií se zdá, že u umírněných konzumentů má karanténa na spotřebu alkoholu spíše pozitivní dopad – ve smyslu snížení spotřeby. Naopak u lidí, kteří se pohybují v kategorii rizikového a problémového pití, má pandemie dopad spíše opačný. „Důvody ještě přesně neznáme, může jít o dopady sociální izolace, úbytek vnějších podnětů a možností seberealizace nebo třeba hůře dostupnou péči o duševní zdraví, stejně jako o celkovou úzkost z pandemie,” vysvětluje za „Suchej únor“ Petr Freimann.
Jak jste na tom vy? Zkuste si udělat Test nezávislosti a třeba přijmete výzvu na „Suchej únor“.
Mgr. Milan Štorek
terapeut KC Chrudim