Podpořte nás Navigace Search Facebook

Chrudimský deník: I azylovému domu lze dlužit, na vině je legislativa

/ Aktuality , Tiskové zprávy / Centrum J. J. Pestalozziho

Od počátku roku výrazně vzrostla částka, kterou klienti Azylového domu Chrudim dluží za poskytované služby, částka již vystoupala na desítky tisíc korun. Přitom více než polovina dlužníků pobírá od úřadu práce doplatek na bydlení.

Azylový dům Chrudim

Když se zavřou školy, dětské domovy rázem musí pečovat o své svěřence 24 hodin denně. Na neschopence či ošetřovném mají kvůli koronaviru často až polovinu personálu. Pozitivních je i mnoho testovaných dětí. Jeden pracovník tu má absolvovat on-line hodiny s osmi žáky z různých ročníků a škol najednou. Nedostává se zaměstnanců a ředitelé postrádají pomoc i pokyny, co mají dělat.

Na vině je současná legislativa. Peníze prostřednictvím účtu nebo složenky totiž nedostává azylový dům, ale sami klienti, kteří platbu za bydlení a služby s ním spojené rozhodně nepokládají za prioritu. Peníze utratí, čímž se dopouštějí zneužití dávky poskytované státem.

„Jednotný metodický pokyn ze strany ministerstva práce a sociálních věcí směrem k úřadům práce by přispěl k efektivnímu postupu vůči klientům – dlužníkům. Stejně tak by se vyřešila situace při náhlém odstěhování klienta například do jiného kraje,“ uvádí ředitelka Azylového domu v Chrudimi Klára Nägele. Stává se, že klient zmizí a nevyrovná své závazky, a to nejen za pobyt a služby. Dluh závratně stoupne i v případě zdevastování zařízení nebo poničení zapůjčených věcí. Shánět ho po celé republice, aby podepsal uznání dluhu, je nereálné.

Azylový dům v Chrudimi není žádná ubytovna. Jde o jedno z mála takových zařízení, kde mohou žít i celé rodiny a nemusí se dělit s jinými klienty o sociální zařízení nebo pračku. Ve volném čase mohou využít různých volnočasových a vzdělávacích aktivit organizovaných odborníky. „Tato náročná a kvalifikovaná práce není v případě dlužných klientů ničím zaplacena. Nelze pomáhat lidem, kteří za ni posléze odmítnou zaplatit z peněz, které jim stát přidělí. Pracující občan musí za všechny služby, o které žádá, řádně zaplatit a pak je z jeho odváděných daní vyplácena dávka někomu, kdo získává prostor pro její zneužívání,“ zdůrazňuje ředitelka, podle které je jednotně a transparentně nastavený systém. nutností.

Zpráva o dlužnících v azylovém domě vzbudila na sociálních sítích bouřlivou diskuzi. „Když má člověk malé děti a nechce se s nimi stěhovat z azyláku do azyláku, musí se naučit, že bydlení není zadarmo a je první, co se má zaplatit. Není to jídlo v restauracích a cigára,“ píše Chrudimačka Jana P., která pár let v azylovém domě žila.

Posláním služby Azylový dům v Chrudimi je poskytovat podporu osobám bez rodinného zázemí, v tíživé rodinné či partnerské situaci spojené se ztrátou bydlení tak, aby došlo ke zvýšení jejich soběstačnosti a možnosti uplatnění v samostatném životě.

Cílem služby je poskytnout zázemí pro stabilizaci životní situace a podporu pro udržení či rozvoj základních dovedností směřujících k dosažení bydlení a samostatnosti.

Služba je poskytována osobám od dosažení zletilosti, maximálně však do 64 let věku: Jde především o oběti domácího násilí nebo rodiny s nezletilými dětmi v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení.

Autor: Romana Netolická